Možná se vám to také již stalo – přesycení úrodou ze zahrady jste se rozhodli, že zbytek zavaříte na zimu. Vše šlo podle plánu a vy jste měli sami ze sebe dobrý pocit, že jste to zvládli. V zimě jste však vytáhli první sklenici a zjistili, že je něco špatně – byla plesnivá. A ty další také. Naštvaně jste vše vyhodili a nechápali, kde se stala chyba. Možná jste i zanevřeli na další pokusy. To je ale velká škoda! Nejspíše jste udělali jen nějakou malou chybu, kterou jednoduše odstraníte a příští rok bude vše již správně.
Pravidla jsou důležitá
Pravidla jsou tu od toho, aby se dodržovala a má to své dobré důvody. Právě dodržení základních pravidel zavařování je tím klíčem úspěchu. Tato základní pravidla zabrání vyhazování vašich domácích produktů.
Hlavní a úplně nejdůležitější pravidlo je hygiena. A neznamená to v tomto případě jen umyté ruce, ačkoliv ty jsou samozřejmě také důležité. Při zavařování musíte mít jistotu, že jste zavařované potraviny nekontaminovali jakýmikoliv bakteriemi. Sklenice i víčka musí být řádně umytá. V ideálním případě je lepší používat alespoň víčka vždy nová. Potraviny, které se chystáte zavařovat, řádně umyjte a zbavte špatných kousků. Lehce naťuklé jahody již do sklenice nepatří. Pokud je nějaké ovoce shnilejší nebo má na kousku plíseň, rozhodně neodřezávejte špatné kousky s tím, že zbytek můžete do sklenice dát. Plíseň je prolezlá už většinou dané potraviny, ačkoliv to vy nevidíte, a v plesnivění bude pokračovat dále ve vámi zavařené sklenici. Jestliže děláte třeba džem a chcete jej ochutnat, než jej zavaříte, berte si vždy čistou lžičku a nepoužívejte ji vícekrát. Sliny jako takové obsahují bakterie, které tím zanesete do zavařeniny. Každá potravina má svá pravidla zavařování, která musíte respektovat. Dané postupy si vždy najděte v kuchařce či na internetu a nikdy nepočítejte s tím, že další zavařování vyžaduje stejný postup. Některé potraviny je před zavařením třeba povařit, blanšírovat apod.
Jak zavařovat?
Existuje mnoho způsobů, jak zavařovat. Dokonce k tomu lze použít i myčku na nádobí, což málokdo ví. Nejčastěji se však zavařuje v hrnci či v troubě. V případě obyčejného hrnce je třeba dno vyložit utěrkou, aby se sklenice nedotýkaly přímo hrnce, ani samy sebe. Mohly by totiž popraskat. Vodu naléváte do hrnce až na konec a měla by dosahovat do cca poloviny sklenic. K tomuto zavařování je třeba mít teploměr a hlídat teplotu, kterou daná potravina na zavařování vyžaduje. Práci si můžete ulehčit koupí zavařovacího hrnce, který si teplotu hlídá sám. Navíc tento hrnec můžete použít i k vaření svařáku, čaje či omáčky. V případě trouby položíte sklenice na plech, nalijete do něj vodu a vložíte do trouby na teplotu určenou pro danou potravinu. V rámci trouby je nevýhoda nerovnoměrné teploty uvnitř. Je tedy dobré vyzkoušet zavařování na jedné sklenici, a teprve poté zavařovat více najednou. A když jsme u té trouby, můžete zavařovat dokonce i v mikrovlnné troubě. Víček se bát nemusíte, jsou z materiálu, který je do mikrovlnek vhodný. Čím vyšší nastavíte výkon, tím kratší je třeba doba pro zavařování.
Zavařené potraviny je třeba správně skladovat. Měly by být uloženy dále od zdrojů tepla, ideálně v tmavém prostředí bez vlhkosti.